Jdi na obsah Jdi na menu
 


První zprávy o Hadech:

příjmení  Had  se vyskytuje

  • Podle Palackého v Čechách ve tvaru   Hádek  již v 10.-12.století
  • V roce 1476 žije na novém městě Pražském kameník a zedník Mikuláš Had
  • V roce 1507 zápis v knize Dvora Králové o kšaftu Vondřeje Hada z Novolesí. Měl pět synů, ale ani o Vondřejovi a jeho synech nic bližšího nevíme    
  • V roce 1536 se v Praze poprvé hlásí nový impresor (tiskař) Jan  Had 
  • Berní rula z roku 1654 - v podkrkonošské vesničce Roškopov žil mlynář Jiřík Had a  Martin  Had. A ještě je zde jmenován šenkýř Jiřík Had. V Ústí v té době žil mlynář Jan Had.      

 

            S příjmením nebylo za starých časů nakládáno, tak jako dnes. Svědčí o tom tento historický příklad: v roce 1544 se oženil Jan Kantor s vdovou po tiskaři Janu Hadovi, majiteli imprese (tiskárny) a také domu "U hada" na Mostku ve Starém Městě Pražském. Tento knihař u svých děl uvádí své jméno v několika zněních jako:

                                    Jan  Had Kantor

                                    Jan Kantor  Had

                                    Jan Kantor u  Hada

                                    Jan kantor z Mostku

a jeho potomci však důsledně užívají příjmení  Had.

             Svědectví Tereziánského katastru z roku 1740 nám připravilo mnohá překvapení, z nichž je za prvé historický fakt, že Hadové a Hadincové se vyskytují i v okolních podkrkonošských vesnicích, za druhé, že se jejich počet vlivem zvýšené populace značně rozrostl a za třetí, že jejich hmotné poměry se změnily k jejich neprospěchu - zchudli.